Když se vrátíme do minulosti, většina z nás před rokem 1989 znala jenom jediný ocet, a sice kvasný lihový. Užíval se jako dochucovadlo různých jídel, ale jeho praktický význam byl mnohem širší. Například si v domácnosti dokázal poradit i s různými skvrnami nebo byl užitečný jako součást lékárničky třeba na obklady.

Výborná sterilizace i dezinfekce

Nejznámější lihový ocet je vlastně 8% kyselinou octovou. Je nejsilnější ze všech druhů octů. Výborně se hodí především ke sterilování okurek, dále k zavařování různých druhů zeleniny, třeba celeru, směsí kořenové zeleniny, květáku, hub, na přípravu utopenců.

V kuchyni je výborný na odstraňování vodního kamene, můžete s ním vymýt i pračku. Kdysi, když nebyly k dispozici jiné dezinfekční prostředky, se používal na vymývání ran.

Pozor na použití koncentrovaného lihového octa. Chcete-li s jeho pomocí dokyselovat jídlo, vždy ho řeďte. V neředěném stavu by mohl způsobit poleptání jícnu a sliznice žaludku a střev.

Rok 1989 ale přinesl nejenom sametovou, ale doslova i octovou revoluci. Do našich kuchyní pronikly i další druhy octů. Jaké to jsou?

Vinný ocet na trávení, desinfekci i migrénu

Účinky vinného octaVinný ocet se dá vyrobit z bílých i červených hroznů a jeho kvalita je přímo úměrná kvalitě hroznů. Pomocí kvašení se alkohol mění na kyselinu octovou. Jeho velkou výhodou je, že obsahuje veškeré látky, které se ve víně nacházely před zkvašením. Kvasicím procesem nedochází ke ztrátě žádné z nich.

Výborně použitelný je vinný ocet do dresinků, omáček a marinád i salátů.

Víte, že velmi populární balsamico ocet patří také do skupiny vinných octů? Pochází z italské Modeny, kde se vyráběl už počátkem 17. století. Surovinou pro jeho výrobu jsou vinné hrozny odrůdy Trebbiano. Z nich se vyrábí mošt a jeho kvašením se získává balsamico ocet. Často se nechává zrát v sudech, mívá koncentraci maximálně kolem 3 %. Při použití s ním přesto šetřete, spíše jenom zakapávejte.

Vinný ocet je zároveň léčivem. Může vám účinně pomoci v boji s plísněmi, bakteriemi i viry. Uklidní průjem, zlepšuje trávení. Pozitivní vliv má i na migrénu a bolesti v krku či afty. Zároveň je dobře dostupnou dezinfekcí při drobných poranění nebo akné, hodí se na mykózy, štípance od hmyzu.  

Tip pro vás: Připravte si účinnou medicínu na trávení. Stačí vlít do sklenky dvě deci teplé vody a do ní přidat jednu kávovou lžičku vinného octa. Pijte třikrát denně.
Na migrénu se hodí hadřík namočený ve vinném octě, který přiložíte na čelo.  

Jablečný ocet na hubnutí i ke snížení cholesterolu

Jablečný ocet získáte kvašením zralých jablek. Zajistí zvláštní chuť zeleninových pokrmů a salátů. Zároveň pomáhá zlepšit zažívání a zahání únavu. Pektin, který se do octa dostává z jablek, pomáhá snižovat cholesterol.

Jablečný ocet k podpoře hubnutíKromě toho v této tekutině najdete i vitamíny skupiny B, především B1, B2 a B6, a také vitamín C, dále kyselinu listovou, v určité míře i sodík, draslík, hořčík, vápník a železo.

Široce známé je i působení jablečného octa při hubnutí. Jablečný ocet může být podpůrným prostředkem při léčbě obezity, otoků srdečního a ledvinového původu, při vysokém krevním tlaku nebo bolestech svalů a kloubů

Pití vody s jablečným octem je účinnou zbraní proti dně a revmatismu. Neředěná kapka jablečného octa dokonale vydezinfikuje hmyzí štípnutí.

Tipy pro vás: Kloktání teplou vodou s přídavkem jablečného octa může uklidnit začínající bolesti v krku. Smícháním 3 kávových lžiček jablečného octa, jedné lžičky medu a 3 dcl čisté vody získáte doslova léčivý elixír.

Bylinkové octy do salátů, omáček i marinování masa

V našich kuchyních postupně zdomácněly i bylinkové octy. Jedná se většinou o čisté bílé vinné octy ochucené různými bylinkami. Používá se například kopr, tymián, estragon, rozmarýn, ale hodí se i feferonky či například bobkový list.

Můžete si takový bylinkový ocet vyrobit i doma. Počítejte s tím, že na půl litru octa budete potřebovat asi 3 bylinkové snítky, které byste v tekutině měli nechat louhovat přibližně týden. Můžete si připravit i česnekový ocet, když do bílého vinného octa přidáte několik oloupaných stroužků čerstvého česneku. Stroužky můžete lehce zmáčknout, aby se z nich lépe uvolňovala šťáva. Bylinkové octy včetně česnekového se hodí do salátů, ale i k marinování masa či do omáček.

Jak si vyrobit domácí ocet?

Přístroj na výrobu octaVyrobte si domácí ocet dle své chuti. Do fermentoru Kuvings umístíte předem očištěné a nakrájené ovoce, které zalejete octem, jež má v sobě již rozpuštěné požadované množství cukru. Na fermentoru poté navolíte program pro výrobu ovocného octa a necháte přístroj pracovat. Za pár hodin budete mít připravený lahodný domácí ocet.

Tip pro vás: Fermentor Kuvings se hodí také k výrobě domácích sýrů, jogurtů, ovocných vín, sirupů, nakládané zeleniny a mnoho dalšího. Více se o přístroji dozvíte zde.

Octové speciality

Z malinového vína se vyrábí malinový ocet. Vyznačuje se tmavě červenou barvou a zajímavou chutí.  Najdete v něm vysoký podíl vitamínu C, který přebírá ze zralých malin. Můžete ho kombinovat s různými oleji. Hodí se hlavně na marinování, a to především zvěřiny či hovězího masa.

Díky stoupající oblibě sushi u nás není neznámý ani rýžový ocet. Asijská kuchyně ho využívá jako dochucovadla i pro spoustu dalších pokrmů. Uplatnit se dá do salátů i masových marinád.   

Umeocet se vyrábí ze zkvašených švestek z Číny, Koreje nebo Japonska. Švestky se nakládají do soli, kde zrají v sudech a kvasí. Voda z nich je umeocet – je zároveň kyselá a slaná. Hodí se k dochucování, ovšem i s ní je potřeba pracovat opatrně.